Stratená

28. listopadu 2013 v 17:33 | Elizabeth |  Poézia
Dážď po kvapkách
v tichu melanchólie
steká po oknách,
chápe, no ani slovka nepovie.
Hladí holé, bledé plecia,
láskavo chladí až bolí.
Ona však stále stojí
na tom istom mieste,
čaká, no veľmi sa bojí,
že nikdy už nevyjde slnko,
že ju nikdy nezohreje jeho lúč.
Bojí sa, že navždy zmizne
v opare dažďa a sĺz.
A tak stojí v daždi,
na perách úsmev,
v očiach smútok trpký...
Vie, že sa stratila v melanchólii,
smútku a nostalgii,
no stojí vzpriamene

aj keď to bolí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 29. listopadu 2013 v 9:12 | Reagovat

Nádhera! :D

2 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 29. listopadu 2013 v 19:29 | Reagovat

Krásá :D
A nádherný design ;) :D

3 Elizabeth Elizabeth | Web | 1. prosince 2013 v 11:05 | Reagovat

Ďakujem vám moc...

4 Georgina Georgina | Web | 1. prosince 2013 v 18:48 | Reagovat

Opět nemám slov... Samozřejmě, že je to dokonalé... :)

5 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 2. prosince 2013 v 19:23 | Reagovat

Krásné!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
------------------------------------------------------------------------------

ZDROJ: pozadie: www.picmonkey.com

Elizabeth (2013 - 2016)

Na blogu publikujem SVOJU tvorbu, preto vás prosím NEKOPÍRUJTE bez dovolenia.
Pokiaľ použijem niečo cudzie, uvádzam vždy zdroj v článku.
Zvyčajne ho nájdete po kliknutí na daný obrázok.

------------------------------------------------------------------------------